Tento Národní park je umístěn 26 km severně od města Puttalam (přibližně 180 km severně od Kolomba) a zasahuje od severozápadního pobřeží do vnitrozemí směrem ke starověkému městu Anurathapura. Národní park Wilpattu leží 30 km západně od Anurathapury a rozpíná mezi severní centrální a severozápadní provincií. Přirozenou jižní a severní hranici parku tvoří dvě řeky Modaragam aru a Kala Oya a Indický oceán na západu. Park dominuje svou rozlohou 131 693 ha nad všemi ostatními a dosahuje nadmořské výšky 152 m n. m.

V roce 1905 byla oblast Wilpattu prohlášena za rezervaci a o několik desítek let později, 25. února 1938, se stala národním parkem. Nicméně v prosinci roku 1988 musel být park uzavřen díky stávající situaci v zemi a nestabilní bezpečnostním podmínkám v této oblasti. Po dlouhým 16 letech se park dočkal znovuotevření a mohl přivítat první návštěvníky 16. března 2003.

Průměrná roční teplota v parku se pohybuje kolem 27,2 °C s průměrnými dešťovými srážkami 1000 mm. Přestože Wilpattu leží v suché oblasti, klima uvnitř je dosti odlišné od jiných suchých oblastí. V zalesněném parku je velká vlhkost, což může vyvolávat pocit, že na vás během prohlídky prší. V období mezi zářím a prosincem sem přichází severovýchodní monzun, který přináší vydatné deště. Slabší monzun se zde projevuje mezi březnem s dubnem. Od května do začátku září je tu období sucha.

Po celém parku uvidíte jezírka a prohlubně v zemi nazývané vilusy, které se v období dešťů plní vodou a během období sucha se zmenšují nebo mizí. Jsou hlavním topografickým rysem tohoto parku. V celém parku se žije mnoho druhů rostlin, kdy jeho západní část je pokryta hustým lesem. Vyskytují se zde tři druhy vegetace: pobřežní vegetace, monzunový les a jiné vnitrozemské dřeviny a křoviny.Ve Wilpattu žije 31 druhů savců, mezi nimiž se nacházejí i jedinci těsně před vymřením. Můžete zde potkat slony, leopardy, jeleny indické, medvědy pyskaté, prasata divoká, krokodýli a další.