Nuwara Eliya je úplně jiná než všechna ostatní města na Srí Lance. Na to, že Srí Lanka leží v tropech, je tu poměrně zima, protože město leží 1893 m.n.m. Okolí města zdobí nekonečné čajové plantáže. A ve městě samém to vypadá jako ve staré dobré Anglii – najdete tu krásné vilky v koloniálním stylu, bezvadně střižené „anglické“ trávníky, dostihové závodiště a nechybí dokonce ani golfové hřiště. Nuwara Eliya (vyslovuje se nurelia) znamená doslova „Město světla“ a je nejvýše položeným městem na Srí Lance. Nachází se nedaleko nejvyšší hory Srí Lanky, kterou je Pidurutalagala (2555 m.n.m.). Město si vyhlédli Britové v první polovině 19. století a zřídili zde sanatorium, neboť zdejší podnebí bylo mnohem zdravější než horké a vlhké tropy na pobřeží. Často je zde poměrně hodně chladno, pošmourno, mlhavo a deštivo, takže si tu mohli britští koloniální úředníci připadat jako ve staré dobré Anglii. A také tu v podstatě novou Anglii vybudovali. Postavili si tu luxusní vily v anglickém stylu, zavedli sem železnici. Začali zde pěstovat typickou „anglickou“ zeleninu a ovoce (například hlávkový salát a jahody), vysázeli všude anglické trávníky, zřídili si zde dostihové závodiště a golfové hřiště.

Britové se rovněž pokusili pěstovat v okolních kopcích kávu. Jenže kávovníkové plantáže na ostrově prakticky úplně zničila devastující tropická choroba. A tehdy někoho napadlo, že by se zde dal pěstovat čaj. Jak se později ukázalo, sázka na pěstování čaje byla trefa do černého. Cejlonský čaj je pojem sám o sobě a dnes je Srí Lanka třetím největším světovým producentem čaje po Číně a Indii. Nuwara Eliya je jedním z nejdůležitějších center pěstování čaje na Srí Lance a mnozí znalci považují zdejší produkci za vůbec nejkvalitnější na ostrově.

Čajovník (Camellia sinensis) je z botanického hlediska stále zelený keř či strom, který dorůstá v přírodě výšky 5–15 metrů. Na čajových plantážích se ovšem pravidelným zastřihováním udržuje výška keřů kolem jednoho metru. V rámci jednoho rostlinného druhu můžeme ještě rozlišit dva nebo tři poddruhy – čajovník čínský, čajovník assamský, případně i čajovník indočínský. V praxi se však lze setkat nejčastěji s kříženci těchto poddruhů. Listy čajovníku jsou dlouhé 3–25 centimetrů. Sbírají se pouze menší lístky a pupeny, které jsou kvalitnější, a to obvykle několikrát do roka, v některých oblastech je však možné sbírat čaj po celý rok. Čaj obsahuje alkaloid kofein, známý též jako tein. Starší název tohoto alkaloidu, tein, je odvozen z názvu „tea“. České (ale třeba i ruské) slovo „čaj“ pochází z turečtiny (turecky se čaj řekně „çay“ – čte se stejně jako v češtině). Čajovník potřebuje ke svému pěstování teplé podnebí, vhodnou nadmořskou výšku a svažující se terén, což je přesně charakteristika prostředí na srílanské Vysočině, která je k pěstování čaje jako stvořená. Existuje velké množství odrůd čaje. Velký vliv hraje (kromě velikosti a kvality čajových lístků) i nadmořská výška. Nížinné čaje (do 600 m.n.m.) rostou rychleji, ale mají slabou chuť. Vysokohorské čaje (nad 1,200 m.n.m.) jsou naopak silnější, kvalitnější, ale rostou pomaleji. Běžně prodávané čaje jsou obvykle směsí několika odrůd – trochu jedné se přidá kvůli vzhledu, trochu druhé kvůli chuti.

Samotný sběr čaje je jedinou operací při zpracování rostliny, která je stále prováděna výhradně ručně. Jedna sběračka dokáže za den nasbírat až 20 kilogramů čerstvého čaje, ze kterého po zpracování vznikne asi 5 kg suchého čaje. Sběr čaje na Srí Lance provádějí pouze ženy, a to prakticky výhradně Tamilky. Tamily a Tamilky sem dovezli na práci Britové v 19. století z Indie. Tito „plantážoví Tamilové“ zůstávají, na rozdíl od svých soukmenovců ze severu, obvykle stranou mezietnických konfliktů mezi Tamily a Sinhálci. Po sběru se čajové lístky nejdříve nechají zavadnout (suší se obvykle proudem suchého teplého vzduchu). Poté následuje svinování a válcování, při kterém se uvolňují silice a enzymy. Teprve pak dochází k fermentaci (chemicky správnější označení je oxidace, které se však v praxi nepoužívá). Fermentace se provádí proudem vlhkého vzduchu a v jejím průběhu změní lístky barvu ze zelené na hnědou. Poté se fermentace zastaví a lístky se dosuší proudem horkého vzduchu. Podle stupně fermentace potom můžeme rozdělit čaje na bílé, zelené, polozelené, černé a tmavé, přičemž černý čaj prochází úplnou fermentací a tmavý čaj dokonce fermentací dvojitou, zatímco bílý čaj se nefermentuje vůbec a zelený a polozelený čaj pouze částečně. Na Srí Lance se pěstují velice kvalitní čaje, většina produkce se ovšem vyváží do zahraničí.